BDSM jsou vztahy a hry

Zkratkou BDSM (rozebrána níže) se označují „hierarchické partnerské vztahy“, což je velká množina lidského chování a praktik, kterým se dříve nepřesně říkalo „sado-maso“. 

V takovém vztahu (či jen v krátkodobé situaci) jsou partneři domluveni, že jeden je nadřazen druhému. Dělají to především proto, že je to zajímavé, zábavné či vzrušující, někdy také proto, že jim takto stanovená hierarchie usnadňuje komunikaci, resp. vztah.

Je důležité podtrhnout, že jde o oboustranně nejen pouze dobrovolný, ale vysloveně vytoužený stav, ve kterém se oba partneři cítí spokojeně. Nadřízený partner získává podřízeného pod svou kontrolu a může ho do nějaké míry fyzicky a psychicky ovládat. Pro podřízeného je to výhodné tím způsobem, že dostává od nadřízeného zároveň péči a zajištění své spokojenosti. Za komfort podřízeného je totiž zodpovědný nadřízený. Podřízený partner se tak zároveň zbavuje břímě odpovědnosti a rozhodování, což mu paradoxně přináší osvobozující/uvolňující pocit. Dalším paradoxem je, že podřízený partner působí většinou roztomile/bezmocně, čímž vzbuzuje v nadřízeném opatrovnické pudy.

Intenzita a forma

Forma, míra a vážnost, s jakými je BDSM provozováno, jsou velmi individuální a závisí na preferencích každého jednotlivého člověka.

Pozor na dogmata a klišé – i na české Wikipedii je uvedena dosti hloupá definice:

„Základem je absolutní oddanost a poslušnost podřízené osoby vůči dominantní a na oplátku za to podřízené osobě dominantní osoba zaručuje, že s ním bude jednat v rámci předem dohodnutých pravidel. … tento vztah časem může přerůst i ve vztah otrokářský, tzn. že ze submisiva se dobrovolně stává otrok či otrokyně, a dobrovolně se vzdá všech svých práv, což většinou bývá doloženo podepsáním tzv. otrocké smlouvy.„

Takto striktní to však rozhodně není! Nebereme to tak vážně. 🙂

Jsme lidi, a každý si to děláme po svém. Může jít o jak o krátkodobé, symbolické, něžné hry, tak o trvalý a přísně dodržovaný stav, doprovázený značnou fyzickou bolestí a psychickou kontrolou. Zdaleka nejobvyklejší je, že partneři žijí v „obyčejném“, rovnocenném vztahu a pouze občas, se ponoří do svých BDSM rolí a zahrají si „hru“.

Hra

Právě pojmem hra (či scénka) je BDSM aktivita označovaná nejčastěji. Dává se tím najevo, že nejde o skutečnou situaci, ale pouze předstíranou scénu pro zábavu zúčastněných. Volně bychom BDSM hru mohli přirovnat třeba k dětské hře na „policajty a zloděje“, případně třeba k filmovým scénám, kde „záporný hrdina ohrožuje bezbrannou krásku“. V obou případech se vyskytuje určité napětí, fantazie, emoce, ale přitom jde pouze o napodobení. Obecným znakem jakékoliv hry (třeba i fotbalu) je mj. to, že se dá provozovat jen v bezpečném a přátelském prostředí – proto se s BDSM setkáváme především ve vyspělých, bezpečných zemích. Pokud by byly BDSM praktiky provozovány na někom, kdo si to nepřeje, nebyla by to hra, ale trestný čin, který by měla šetřit policie.

BDSM v lidské společnosti

Výzkumy naznačují, že téměř polovina české populace (45 %) má nějaký (byť vlažný či neuvědomělý) vztah k BDSM. Je to tedy značně rozšířené. Obě pohlaví a různé sexuální orientace jsou v tomto zastoupeny rovnoměrně. Reálně praktikujících lidí je však mnohem méně – ať už proto, že většina to ke svému životu nezbytně nepotřebuje, tak také proto, že najít vhodného BDSM partnera může být stále ještě složité, i v dnešní otevřené a informační době.

Člověka, kterého BDSM zajímá, označujeme nejobecněji pojmem „BDSM pozitivní“ nebo „BDSM+“, naopak člověka, kterého BDSM nijak nepřitahuje, označuje BDSM komunita jako „vanilku“. Příslušníci BDSM komunity se mezi sebou často označují jako „úchylové“ :-).

V Česku dnes BDSM není tabu. Situace u nás je podobná jako „na západě“, možná dokonce lepší – lidé jsou tolerantnější a poučenější, a to i na venkově.  Drtivá většina lidí nemá s BDSM problém, chápe, že je to (soukromá) hra, a nepovažuje ho za nic špatného. Většinou jsou lidé spíše zvědaví, než že by se báli nebo hnusili. Nedoporučuji ale veřejnosti podsouvat BDSM agresivně (typu „Pride pochody“). Kdo chce, ten si k BDSM bez problémů cestu najde, ostatní s naší zálibou neotravujme.

Zkratka BDSM

Zkratka BDSM se užívá od roku 1991. Je sestavena velmi promyšleně, s až fetišistickým důrazem na symboliku. Skládá se ze tří kombinací s následujícím významem:

• • • B/D – Bondage/Discipline – „Zajetí/Poslušnost“
    • D/s – Dominance/submisivity – „Nadřazení/podřízení“
    • S/M – Sadism/Masochism – „Působení/Přijímání fyzické bolesti“

Těmito kombinacemi je mimo jiné naznačena provázanost a zároveň volné projení všemožných praktik a přístupů. Např. lze poroučet, ale nepůsobit přitom bolest, nebo naopak – lze působit bolest, ale nijak se u toho nezabývat hierarchií, či se lze zabývat bolestí i ovládáním dohromady, atp. Ve zkratce je také zakódováno, že jeden partner se neobejde bez druhého.

Trojná monáda – symbol BDSM

BDSM má vlastní emblém. Jeho hlavním smyslem je sloužit jako nenápadné „poznávací znamení“, kterým se lze na veřejnosti diskrétně hlásit ke komunitě BDSM. Nezasvěcení lidé ho považují za bezvýznamnou ozdobu, zasvěceným může pomoci navázat kontakt. Zároveň symbolizuje a sceluje BDSM komunitu, a odkazuje na některé důležité aspekty BDSM. Někdo to nosí jako šperk, někdo si to nechává tetovat, někdo to nenosí vůbec – není v tom samozřejmě žádná povinnost :-).

Designově vychází z Monády a Triskelionu. Je úmyslně podobný jiným symbolům, aby byl nenápadný. Správné ztvárnění musí splňovat tři požadavky: kovová barva obrysů, černá barva polí, díry (nikoliv tečky) uprostřed polí. Design emblému ukrývá mnoho významových sdělení:

Tři podoby BDSM

1. 1. 1. 1. B/D
         2. D/s
         3. S/M

Tři pravidla BDSM

1. 1. 1. 1. Safe (bezpečně)
         2. Sane (rozumně)
         3. Consensual (dobrovolně)

Tři role v BDSM

1. 1. 1. 1. Dominantní
         2. Submisivní
         3. Switch

Kruhový tvar odkazuje na písmeno „O“ – z názvu erotického příběhu „The story of O“. Také ale reprezentuje jednotu BDSM komunity, která se musí (či musela) prosazovat oproti zbytku společnosti.

Třetinové členění odkazuje na „trojcestnost“ – obecnou nevyhraněnost.

Také vlnkovité rozdělení polí reprezentuje neostré hranice mezi praktikami a styly. Vlnky také odkazují na švihnutí biče či plácnutí rukou.

Kovové barvy odkazují na řetězy.  Černá barva polí reprezentuje kontrolovanou „temnou stránku“ sexuality.

Díry v polích odkazují na potřebu partnera – BDSM nelze dělat o samotě.

Symbol vznikl kolem roku 1994 a podrobně se o něm můžete informovat na stránkách jejího autora – Quagmyr – Emblem project. Pro takový přívěšek, který vidíte na fotce níže, si můžete napsat: sharene@seznam.cz, nebo ho seženete v Ateliéru. Pro kvalitnější šperkařské provedení: monady.LP@gmail.com.

Praktiky

Praktik, které patří do množiny BDSM, je velké množství. Jeden člověk má rád vždy pouze některé z nich a jiné jsou pro něj nezajímavé či mu dokonce mohou být odporné. Z nejběžnějších jmenujme:

• • bondage – svazování (samostatnou kapitolou je zde shibari)
  • spanking – výprasky (dále se dělí na canning, whipping, OTK, a další)
  • breath play – hrátky s dechem
  • jehly
  • elektro
  • lechtání
  • horký vosk
  • piss – močení
  • rough body play – rvačka / přemožení / působení bolesti rukama
  • ponyplay/dogplay – hry na zvířata, nošení masek, napodobování chování
  • footfetish – uctívání nohou
  • CMNF/CFNM – oblečený muž a nahá žena nebo naopak